Davídek se narodil 19. července 2004 jako zdravé dítě. Od samého počátku svého života mu však osud nebyl příliš nakloněn. Maminka se příliš nestarala a otec nebyl znám, přesto se o Davídka moc hezky starala jeho prababička. V jejím věku 83 let však byla starost o malého Davídka stale vice nad její síly. S manželkou jsme v té době usilovali o dítě do pěstounské péče. Davídek byl v dětském domově již rok a když nám ho ukázali, tak nás nadchl okamžitě. Byl prostě úžasný, vtipný, legrační a když přišel k nám, tak byl šťastný. Kolikrát se mě radostně ptal : “Ty jsi opravdu můj tatínek?”
Devatenáctého července 2007 jsme oslavili jeho 3 narozeniny a na fotografii z oslav sfoukává tři svíčky z dortu. Dva dny na to se topil u rodiny manželky v zahradním bazénku. Stačí pár minut a život se vám obrátí vzhůru nohama.
Tonutím si přivodil těžké, difůzní postižení mozku a od té doby je ve vigilní kómě. Přivolaná pomoc přišla už pozdě. Davídka sice lékaři zachránili, ale je zcela odkázán na pomoc druhé osoby.
Davídek má hypoxicko anoxické postižení CNS po tonutí ve sladké vodě s kvadruspastickým syndromem a těžkým inhibičním organickým psychosyndromem s výraznou flekční spasticitou, hypotonii trupu, atrofii svalů s hypoxii v obličeji a bez samostatné hybnosti. K traumatickému poškození mozku se přidaly ještě epileptické záchvaty, na které musí Davídek užívat léky, které epileptické záchvaty částečně sice tlumí ale zároveň výrazně oslabují činnost mozku.
Při tonutí je nejdůležitější rychlost a správně provedená první pomoc, kdy tonoucímu bez srdeční činnosti je třeba zabezpečit přísun kyslíku do mozku masáži srdce, dále snížit mozku potřebu kyslíku ochlazením hlavy a tělo udržovat zabalené v teple. Při nedostatku kyslíku dochází k odumírání mozkových buněk přibližně po 4 minutách, což je ovlivněno především faktory teploty vody a vzduchu. U Davídka trvalo tonutí přibližně 10 minut a následná první pomoc neodpovídala správnému postupu a rychlá lékařská služba byla poskytnuta až po 25 minutách. Každou minutu bez kyslíku přichází mozek nevratně o cca 2 milióny nervových buněk a dochází k destrukci mozkové bílé hmoty. I přes veškerou následnou pomoc na IP FN Ostrava, se podařilo Davídkovi sice stabilizovat základní životní funkce, ale ne ho probrat z komatu. Lékaři nám oznámili, že zdravotní stav Davídka je nezvratný a bude vykazovat těžké neurologické postižení a celodenní péči druhé osoby.
Od té doby se mi změnil svět. Jsem stále s Davídkem. Deset let přebalováni, vaření, krmení, přenášení atd. Je to psychicky i fyzicky vyčerpávající, ale ani na vteřinu jsem nikdy nezaváhal. Nedokážu si představit život bez Davídka. Podřídil jsem jeho životu ten svůj. Znamenalo to přijít o přátelé, dosavadní způsob života, ale i o práci a nakonec i o manželství. V takovém případě, kdy se partneři ocitnou před životní výzvou se totíž ukáže skutečná síla partnerství. Na život s postíženým dítětem musíte byt silní.
